Je to trochu drsné, to takhle napsat. Ale je to zkrátka fakt. Pokud se rozhodnete reagovat na zajímavou pozici, kterou najdete někde na internetu, pak tam většinou posíláte životopis, nebo nějaký svůj profil, LinkedIn apod., někdy ještě motivační dopis. A na těch dokumentech závisí celý váš úspěch. Buď zaujmou, nebo ne. A naprostá většina životopisů nezaujme. Proč?
Proč ty životopisy nezaujmou? Proč v nich personalisté nic nevidí? Proč se nebudou obtěžovat vám zavolat? Odpověď je jednoduchá. Personalisté zkrátka nechápou, proč by si vás měli vybrat. Příčin je několik:
Pojďme si to probrat pěkně popořádku.
Vezmu konkrétní příklady z několika svých posledních konzultací, ať je to opravdu z praxe. Ředitel pobočky banky chce být personalistou. Grafička chce být projektovou manažerkou. Vedoucí neziskové organizace chce být náborářem. Vedoucí skladu chce být office managerkou. A tak dále.
Vidíte ten problém? Předchozí zaměstnání nijak nekoresponduje s tím, o jaké mají zájem. A tak i když poctivě popíšou, čemu se věnovali a za co všechno byli zodpovědní, tak je možné, že jejich CV zájem nevzbudí.
Jak to vyřešit? Napište na začátek životopisu atraktivní úvod, ve kterém vysvětlíte, proč jste se rozhodli zajímat o nový obor nebo směr. Podrobný návod, jak to udělat, najdete zde.
To je problém, se kterým se potýká hodně lidí a je to (u mnoha pozic) zbytečná stopka. Ve skutečnosti totiž nemusíte mít zkušenosti na stejné pozici, ale kompetence k výkonu dané práce, které mohly být získané kdekoliv jinde a jsou přenositelné do dalších oborů. Klíč k úspěchu tkví v tom, popsat úplně jinou pozici, kterou jste vykonávali, jako by to byla ta, na kterou se hlásíte.
Zaměstnavatel tedy nevidí souvislost, nevidí zkušenost, ale může vidět, pokud chce, to, že kandidát jaksi pasuje na danou pozici tím, jaký je, jak přemýšlí, jak se chová, co mu jde a co ho baví. A tam je potřeba kout železo, dokud je žhavé.
Příběhy táhnou a nejinak je to i v pracovním světě. Pokud dokážete personalistu zaujmout hned na začátku důvodem, proč chcete změnu, máte napůl vyhráno.
Například: Po 5 letech vedení týmu jsem zhodnotil, že vedení lidí pro mě prostě není a že jsem daleko lepší technik, než manažer. Chci se proto vrátit na specialistickou pozici technické podpory a bude mi ctí podílet se na vývoji špičkových technologií.
Jakmile si tohle personalista přečte na začátku životopisu, už mu nebude divné, že se mu na řadovou pozici hlásí člověk s manažerskou praxí.