Vystudoval jsem obor čínština a filozofie na univerzitě v Tramtárii s červeným diplomem, pak jsem nastoupil jako technik do firmy mého otce. Po pěti letech jsem se rozhodl vrhnout se do obchodu a nastoupil do firmy Žlutá rybka, kde jsem prodával pruty a háčky. Bohužel, majitel zemřel a firma zanikla, takže jsem hledal novou příležitost a uchytil se v oboru překladatelství………
Nepopisujte svůj život a všechno co se stalo do té doby, než jste napsali tento dopis. Je to dlouhé a nikoho to nezajímá.
Od malička mě zajímala novinařina, chodila jsem na kroužky kreativního psaní a mým snem bylo stát se zpravodajkou. Po studiu jsem absolvovala kurzy psaní komentářů a sloupků, blog, retrospektivní metodu reportáže, psaní aktualit a analýzu textu.
Není důležité popsat veškerou kvalifikaci, kterou máte. Pokud máte nějaký důkaz, že to děláte dobře, tak ho přiložte – odkaz, fotku, portfolio apod. Vzdělání a kvalifikaci napište do CV. To stačí.
Mezi moje silné stránky patří samostatnost, pečlivost, zodpovědnost a pozitivní přístup k práci. Umím pracovat samostatně, ale i v týmu.
Tohle jsem si jednou přečetla ve 14ti z 32 životopisů, které přišly na jednu pozici! Nevím, odkud to ti lidé opsali. Jedno je jisté. Co personalista čte: blablablablabla…… Raději napište něco od srdce.
Dělal jsem to a to, umím to a to a tak věřím, že jsem ideálním kandidátem na tuto pozici.
To, že věříte je fajn. Ale hlavně tomu musí věřit ten, kdo dopis čte. A ten hledá důkazy a ne sliby.
Děkuji vám za pozornost, jestliže jste dočetli až sem, a pokud vás moje osoba zaujala, budu ráda, když mě pozvete na pohovor.
Časté zakončení, principiálně na něm není nic moc špatného, ale je silně nesebevědomé. Dáváte čtenáři pocit, že je na koni, vy jste prosebníček a on může rozhodovat o vašem osudu. Tak to ne!