„Chci úplně změnit obor, vrhnout se do něčeho nového. A je mi jasné, že budu muset začít od nuly.„
Klienti kariérového kouče
A to je právě to, co není pravda. Každý, kdo má za sebou třeba 5, 10 let v nějakém oboru, a chce udělat změnu, má zkušenosti, na kterých může stavět. Pokud se nevrhnete na něco opravdu hoooodně odlišného, tak většinou máte co uplatnit, máte na co navázat, zjistíte, že máte zkušenosti, které potřebujete a tudíž není absolutně žádný důvod se hlásit na juniorní pozice.
Na konzultacích se často setkávám s lidmi, kteří chtějí změnu po delší době v jednom oboru, nebo s těmi, kdo už nemají v současném oboru kam růst, nebo s těmi, kdo vyhořeli a chtějí komplet změnu. Také maminky po rodičovské řeší, že nemohou dělat to, co dělaly předtím. A většina těchto lidí si myslí, že když začnou něco nového, musejí logicky začít jako junioři.
Hlásí se tedy na juniorní pozice, ale bohužel se jim málokdo ozve, protože jsou prostě překvalifikovaní. Protože na tu pozici stačí někdo, kdo nemá ani polovinu zkušeností, bude mladší a levnější. A fakt, že zkušenosti jsou z jiných oborů zde nehraje roli. Prostě máte něco za sebou, tudíž tahle role by pro vás byla málo. Alespoň takhle často uvažují náboráři. A je to správně.
Jestliže jste dělali manažera týmu pěti lidí v bankovnictví, nemůžete se hlásit na asistenta v HR. Jestliže jste dělali projektového manažera ve stavebnictví, nemusíte se hlásit na junior accounta v marketingu. Zkrátka je třeba si uvědomit, jaké zkušenosti a kompetence už máte a díky čemu jste o tolik dál než ti, kdo na pracovní trh teprve vstupují.
Všimli jste si? Nenanpsala jsem znalosti. Schválně. Znalosti už dnes nejsou tak důležité, jako dřív, v zhledem k rychlosti změn. Důležitější je umět reagovat na změny, umět se učit, přizpůsobit se, neustále to sledovat. Důležitější je to, zda a jak umíte pracovat s lidmmi než to, jak rozumíte produktu, pokud se hlásíte na manažerskou roli.
Obecně bych řekla, že nikdo by neměl při změně oboru jít o více než o jednu úroveň níže, pokud se tedy nechce nebo nepotřebuje danou věc opravdu naučit od píky.
Hodně lidí řeší i to, zda ve čtyřiceti opustit to svoje „kopyto“ a studovat něco úplně nového a pak se tím živit. To je ta nejtěžší cesta. Neříkám, že to nejde, protože média nám stále ukazují příběhy lidí, kteří to udělali. Zejména v IT a v marketingu je to teď velký trebnd. Ale je potřeba vzít v potaz vaše konkrétní podmínky. Je pro vás přijatelné teď něco 1-5 let studovat a pak jít skutečně na tu juniornější pozici nabrat zkušenosti a čelit obrovské konkurenci? Nebo spíše vyberete něco, co na ten váš obor alespoň trochu navazuje a tam se budete za chodu rozvíjet trochu jiným směrem?
To, jaká cesta bude nejlepší právě pro vás, je zcela individuální. Spousta lidí řeší, že si o tom nemá s kým popovídat. Chtějí jít za svým snem, i když ten sen třeba ještě nemá konkrétní podobu. Problém je v tom, že často narazí na nepochopení u svých blízkých. Proto je fajn, popovídat si o své kariérní cestě s někým, kdo vidí za hranice vaší bubliny, kdo nabídne nezávislý pohled, nabídne několik možných řešení a pomůže vám nabýt sebevědomí. A přesně to dělá kariérový poradce, nebo kouč.
Pokud cítíte, že tohe je to, co potřebujete, neváhejte mě kontaktovat. Teď právě až do neděle 12.3. můžete uplatnit speciální slevu na veškeré kariérní poradenství 25%.