Co je to kariéra a jak ji řídit?

Co je to vlastně ta kariéra? Pořád ještě to slovo hodně lidí vnímá negativně, ale kariéra je cesta.  Celoživotní cesta, během níž se všechno neustále mění. Mění se podmínky na trhu práce, v celé společnosti, ale také v našich životech. Neřídit vlastní kariéru znamená, že můžete klidně celý život chodit do práce, která vás nenaplňuje. Nebo nevydělávat dostatečné množství peněz, abyste žili život, jaký chcete. Co tedy znamená řídit svoji kariéru?

Řídit = reflektovat, vnímat a reagovat

Řídit vlastní kariéru znamená:

  • Poskládat si dosavadní zkušenosti a získané dovednosti.
  • Reflektovat, co už jste se v životě naučili a co se s tím dá dělat dál.
  • Vnímat a sledovat, jak se mezi tím změnila situace kolem vás a to jak na pracovním trhu z hlediska nabídky a poptávky, ale také celospolečensky a technologicky.
  • Naplánovat, jak na to všechno budete reagovat a kam chcete do budoucna směřovat.

Spousta lidí dělá to, že vystuduje nějaký obor a stane se expertem nebo specialistou v určité oblasti. Mají tedy expertízu. Často ale neumějí tuto expertízu dostatečně uplatnit a vytěžit. Abyste mohli řídit svoji kariéru skutečně vědomě a efektivně, je třeba se zaměřit i na dovednosti řízení kariéry. Dovednost řídit svoji kariéru bychom mohli považovat vlastně za takovou „pracovní gramotnost“. Než si řekneme, co to tedy ta pracovní gramotnost je, tak mám pro vás jednu dobrou zprávu. Dá se to naučit. Je to dovednost, jako každá jiná. Jen je potřeba na ní upřít svoji pozornost.

Co tedy potřebujete?

Chápat, že neustále se měnící podmínky jsou vlastně standard.

Dnešní svět je oproti minulému století násobně rychlejší a jednou z nejvyhledávanějších kompetencí u zaměstnanců je právě schopnost se adaptovat na nové situace a rychle se přizpůsobit změnám. Tomu se pomalu ale jistě přizpůsobuje už i vzdělávací systém. Učí děti a mladé lidi ne konkrétní fakta, která mohou již zítra být zastaralá a nepravdivá, ale schopnost pracovat s informacemi a adaptovat se na změnu a neustále se učit. Pro ilustraci, podle světového ekonomického fóra bude 65% dnešních prvňáčků pracovat v profesích, které ještě neexistují.

Rychle se rozhodovat a orientovat se v široké nabídce příležitostí

Pracovní trh je velmi dynamický. Dnes je otevřená pozice a zítra už ne. Dnes nabíráme stovky sezónních pracovníků a zítra propouštíme polovinu středního a vyššího managementu. Teď aktuálně jsou potřeba specialisté na určitou činnost – a za pár let už to za ně mohou dělat stroje.  Je třeba chápat, že každý trend s sebou nese určitá rizika, která musíte vyhodnotit a rychle se rozhodnout. Kdo váhá, stojí opodál.

Znát sebe sama a investovat do sebe

Znát svoje silné a slabé stránky. Ty silné neustále rozvíjet a posilovat. Aktivně se dále rozvíjet a vzdělávat tak, abyste podpořili to, co ve vás je a co můžete někomu prodat. Spousta lidí dělá tu chybu, že se zaměřují na to, co neumí, co jim nejde a v tom se snaží zlepšit. To ale k ničemu nevede. Zaměřte se na to, co vás baví, co vám jde a v čem vynikáte, a v tom se snažte excelovat.

Tohle všechno výše popsané se nazývá osobní rozvoj. Spousta lidí má pocit, že osobním rozvojem se mohou zabývat jen ti, co mají vyšší vzdělání, nebo jsou na manažerských pozicích, nebo ti, co prostě nemají nic lepšího na práci. Opak je ale pravdou. Ten, kdo se osobnímu rozvoji nevěnuje, se vlastně nepřizpůsobuje změně a pracuje jen s tím, co se kdysi naučil. Tím pádem za pár let zjistí, že zaostává, protože věci se řítí kupředu takovou rychlostí.
A je přitom potřeba rozvíjet obě oblasti. Jak expertízu, odborné znalosti a dovednosti, tak svoje měkké dovednosti a kompetence.

Znát své hodnoty

Hodnoty? Jak jako hodnoty? Myslíte rodina, zdraví, poctivost a respekt? Ano, ty také myslím, ale i všechno ostatní hodnoty, které mohou významně ovlivnit to, jak se ve své práci cítíte. Například adaptabilita nebo riskování versus jistota a bezpečnost. Důvěra versus kontrola. Moc versus týmová práce. A tak dále. Test hodnot zdarma si můžete udělat například zde.

Umět vyhledávat a posuzovat pracovní příležitosti

Je dobré sledovat pracovní trh a nástroje, které nyní nabízí. Lidé se často uzavřou ve své pracovní bublině na několik let, a když pak bublina praskne a oni se rozhlédnou, jsou velmi překvapení. Aplikace, roboti, online pohovory – najednou je celý systém někde úplně jinde. Pokud si necháte novinky utéct, špatně se potom budete orientovat.
Posoudit, zda je daná nabídka pro vás vhodná, nebo ne, je disciplína, kterou nejlépe zvládne ten, kdo se věnoval právě sebepoznání. Ten, kdo ví, jaký typ práce ho bude bavit a jaký ne, jaké prostředí, způsob zadávání úkolů nebo komunikace mu bude vyhovovat. Proto je dobré si zmapovat sebe sama před tím, než vůbec začnete hledat práci.

Umět se prodat

Prodat to, co máte, to je asi ta nejtěžší disciplína vůbec. Ale zase, je to jen dovednost a dá se to naučit. A opět, k tomu, abyste se uměli prodat, se musíte dobře znát. Umět pojmenovat (a vyčíslit!!!) svoji hodnotu. Umět vypíchnout, co do týmu přinesete, kde doplníte ostatní. A měli byste být také schopni formulovat, co naopak nechcete a kde jsou jaké vaše hranice.

Digitální kompetence 

Co se tím myslí? Umět pracovat s běžně užívanými technologiemi, notebookem, mobilem, aplikacemi, editory, komunikačními nástroji. Zejména v době, kdy nastane nějaká nestandardní situace (jako je například Covid) je naprosto nezbytná mobilita a flexibilita práce spojená právě s větším využitím technologií. Já bych ale mezi digitální kompetence zařadila i tzv. digitální komunikaci, která musí být stručná, ale stále slušná, respektující bonton a hlavně včasná. A tím včasná myslím to, že je dobré komunikovat dopředu cokoliv, co mění plány toho, s kým jsme na něčem domluveni. Naopak včasnost není rychlost. Neustálý tlak na to být 24/7 online a odpovídat na emaily nebo na chat v reálném čase mi připadá, že je jedna z cest do pekel. Očekáváním okamžitých odpovědí vytváříme tlak, který způsobuje tolik nebezpečný stres. Takže komunikace by měla být hlavně slušná a hlavně s respektem k druhým.

 

Rozepsala jsem se nějak 🙂 Gratuluji, pokud jste dočetli až sem a ocením vaše komentáře k tématu ať už zde na blogu, nebo na FB a LinkedIn.

V tomto článku jsem se inspirovala a místy dokonce skoro cituji knihu: Kariérové poradenství na každý pád, Wolters Kluver, 2020, autorky Silvie Pýchová, Helena Košťálová, Petra Drahoňovská a Dorota Madziová.

Tereza Valášková
Jsem kariérní kouč a poradce, pomáhám jednotlivcům s jejich kariérou a ve firmách učím manažery, jak dělat nábor efektivně a nabírat lidi pro budoucnost a dlouhodobou spolupráci.